Josef Lowag

Hutní odborník, geolog, spisovatel a regionální patriot Josef Lowag 

Narodil se 20. září 1849 v Mnichově (Einsiedel), dnes místní části Vrbna, v rodině drátaře a kováře. Rodina se záhy přestěhovala do blízké osady Wolfseifen (Vlčí rýžoviště), dělnické kolonie nad obcí Železná (Buchbergsthal), kde se po dokončení obecné školy začal třináctiletý Josef vzdělávat v místních železárnách. Absolvoval báňská a hutní studia a v tomto oboru se později stal vysoce oceňovaným odborníkem. Zabýval se např. složením místních hornin, dějinami hornického práva či historií těžebních lokalit na Vrbensku a Zlatohorsku. Své poznatky publikoval v mnoha odborných časopisech.

Roku 1870 se s rodiči přestěhoval do Vrbna (Würbenthal), do domku na ulici Koloniengasse (dnešní Palackého ul.) čp. 183, stavba již nestojí. V listopadu 1876 se Lowag oženil s Albertinou Hatscher. Jejich manželství však poznamenala řada nešťastných událostí, kromě syna Aloise jim totiž zemřely všechny děti. Problémům čelil Lowag i v životě profesním. Jako nenapravitelný idealista se mnoho let pokoušel o znovuobnovení dolování vzácných kovů dle středověkých metod (údolí Střední Opavy, Suchá Rudná), což se ale nevyplácelo, kvůli čemuž se potýkal s finančními problémy i nepochopením ze strany úřadů. Josef Lowag zemřel 14. března 1911 ve svém domě na mozkovou mrtvici.

Jeho prvním literárním počinem byl, ve své době průkopnický, turistický průvodce Führer für Würbenthal und Umgebung (Průvodce po Vrbně a okolí, 1888), v němž zužitkoval své perfektní znalosti Jeseníků. Největší slávu však Lowagovi za jeho života vynesly vtipné humoresky psané místním jadrným nářečím Geschichtla vom Förster Benedix (Příběhy fořta Benedixe, 1910).

Dodnes nejvzácnější částí Lowagova literárního díla a současně jeho největším odkazem do budoucna tohoto kraje ale zůstávají báje a pověsti, které sbíral po chalupách jesenických horalů, aby je poté, často s notnou dávkou vlastní fantazie, sepsal do knižní podoby – Altvatersagen (Pradědovy pověsti, 1890) či Schlesische Volks- und Bergmannssagen (Slezské lidové a hornické pověsti z Jeseníků, 1903). Za zmínku z jeho široké literární palety ještě stojí historická novela Der Klausner von Engelsberg (Poustevník z Andělské Hory, 1889) či staroněmecké příběhy z dob Kvádů Eichenlaub und Tannenreis (Dubové listí a jehličí, 1908).

Josef Lowag za sebou zanechal velmi obsáhlé a nanejvýš hodnotné literární dílo, úzce spojené s jeho milovaným domovem pod Pradědem, jemuž vybudoval ten nejpevnější pomník. Právě díky Lowagovi se nám dodnes uchovalo bohatství původní lidové slovesnosti Hrubého Jeseníku a jeho podhůří. Tento vzdělaný pán s literárním nadáním a výborným smyslem pro humor tak zůstává jednou z nejvýraznějších osobností města Vrbna i Jeseníků.

Autor textu Matěj Matela